Pojmy kódových kotoučů
PPR, CPR a LPR: úskalí přepočtu mezi počtem rysek, impulzů a kroků

LPR je počet rysek; PPR se často rovná počtu rysek, může však už obsahovat interpolaci; CPR může znamenat kroky po čtyřnásobném vyhodnocení i počet period, a interpolační faktor se navíc zapisuje dvojím způsobem. Článek pomocí přepočtového řetězce počet rysek → periody signálu → PPR → CPR a tří frekvencí počítá, jaké důsledky má chybně pochopený krok pro rozteč, šířku pásma a vstupní frekvenci, a doporučuje jednoznačný zápis.
V poptávce stojí „10000“. Výrobce kotouče nacení podle počtu rysek, výrobce snímací hlavy vybere čip podle kroků se čtyřnásobným vyhodnocením, výrobce pohonu nastaví dělič podle počtu impulzů – každý z nich počítal správně, dohromady se ale liší 4krát, nebo dokonce 16krát. Počet rysek, počet impulzů a počet kroků nemají v podkladech jednotný význam; rozhodující je činitel skrytý za jednotkou „P/R“. Článek zapisuje každý krok od počtu rysek kotouče po kroky řídicího systému jako násobicí činitel a počítá důsledky různých chybných výkladů.

Definice: co znamenají tři zkratky
- LPR (lines per revolution): počet period rysek inkrementální stopy na otáčku, tedy počet rysek N. Jedna tmavá ryska plus jedna propustná mezera tvoří jednu periodu.
- PPR (pulses per revolution): obvykle počet period obdélníku, které jeden kanál (např. A) vydá za otáčku. Bez interpolace a při zobrazovacím snímání je PPR = N; s interpolací PPR = k·N. Některé podklady nazývají PPR i kroky po čtyřnásobném vyhodnocení.
- CPR: ve většině podkladů counts per revolution, tedy kroky na otáčku po čtyřnásobném vyhodnocení 4·PPR; jinde cycles per revolution, tedy periody signálu na otáčku.
PPR se tedy „obvykle“ rovná LPR a CPR je „obvykle“ 4násobkem LPR – ani jedno „obvykle“ však nelze vynechat.
Přepočtový řetězec: jeden činitel na každý krok
LPR = N → počet period signálu N_s = j·N → PPR = k·N_s → CPR = m·PPR
kde:
- j: princip snímání. Při zobrazovacím snímání (včetně Talbotova zobrazení) odpovídá jedna rozteč jedné periodě signálu, j = 1; u interferenčního snímání s řády ±1 je perioda signálu poloviční vůči rozteči, j = 2. Kotouč s r = 20 mm a roztečí 8 μm má asi 15 708 rysek; s interferenční snímací hlavou dává asi 31 416 period signálu na otáčku. Požaduje-li uživatel „31 416 PPR“, stačí kotouči 15 708 rysek; nakreslí-li se podle PPR přímo 31 416 rysek, zbude rozteč jen 4 μm.
- k: interpolační faktor, každá perioda signálu dá k period obdélníku.
- m: způsob dekódování; čítání jedné hrany m = 1, obou hran A m = 2, všech čtyř hran A a B m = 4.
Úhlové rozlišení = 360°/CPR. Při 2500 ryskách, zobrazovacím snímání, bez interpolace a se čtyřnásobným vyhodnocením je CPR = 10 000, tedy 129,6″ na krok; počítá-li se omylem s PPR = 2500, vyjde 518,4″ – rozdíl 4krát.

Dva zápisy interpolačního faktoru
I „interpolace“ má dva výklady:
- ×k: každá perioda signálu dá k period obdélníku A/B, po čtyřnásobném vyhodnocení 4k kroků na periodu;
- k kroků/periodu: k kroků na každou periodu signálu, což odpovídá k/4 periodám obdélníku.
Oba se liší 4krát. „2048 rysek × interpolace 1024“ dává v pojetí kroků 2 097 152 kroků/otáčku (21 bitů); chápe-li se jako 1024 period obdélníku na periodu, je po čtyřnásobném vyhodnocení 8 388 608 kroků (23 bitů) a i výstupní frekvence je 4krát vyšší. Udává-li absolutní snímač počet bitů b, je to 2^b kroků na otáčku a poměr k N_s je počet kroků na periodu – pojetí v krocích nejméně svádí k chybám.
Tři frekvence: podle které navrhovat šířku pásma
Při otáčkách n (ot/min) existují tři frekvence:
- frekvence signálu stopy f_s = N_s·n/60, podle ní se navrhuje šířka pásma vstupní části snímací hlavy (fotodiody, transimpedanční zesilovač, komparátor);
- frekvence výstupního obdélníku f_AB = PPR·n/60, k níž se obvykle vztahuje „maximální vstupní frekvence“ přijímače;
- rychlost čítacích hran f_c = CPR·n/60, k níž se může vztahovat „maximální čítací frekvence“ čítače, při čtyřnásobném vyhodnocení 4·f_AB.
Uvádí-li specifikace přijímače jen „maximální frekvence 5 MHz“, je nutné upřesnit, zda jde o frekvenci obdélníku, nebo o rychlost čítacích hran. Při čtyřnásobném vyhodnocení je jmenovitý odstup sousedních čítacích hran 1/(4·f_AB); odchyluje-li se fázový posun A/B od 90° o φ, zmenší se minimální odstup na (90° − φ)/(360°·f_AB). Při f_AB = 1,25 MHz je to jmenovitě 200 ns, při φ = 20° zbude jen asi 156 ns; minimální odstup hran přijímače je třeba ověřit vůči druhé hodnotě.
Důsledky jednoho chybně pochopeného kroku
Příklad „10000“, poloměr snímání 20 mm, 6000 ot/min, zobrazovací snímání, čtyřnásobné vyhodnocení (viz obrázek 3):
| Výklad | Počet rysek N | Rozteč | Frekvence signálu stopy | Frekvence obdélníku | Kroků na otáčku |
|---|---|---|---|---|---|
| CPR (kroky po čtyřnásobném vyhodnocení) | 2500 | 50,3 μm | 250 kHz | 250 kHz | 10 000 |
| Omylem jako počet rysek | 10 000 | 12,6 μm | 1 MHz | 1 MHz | 40 000 |
| PPR (s interpolací ×4) | 2500 | 50,3 μm | 250 kHz | 1 MHz | 40 000 |
Druhý řádek je chyba na straně kotouče: rozteč se zmenší na čtvrtinu, okno přípustné mezery zobrazovací snímací hlavy se odpovídajícím způsobem zúží (viz článek o chybách v kótování výkresu v této knihovně), šířka pásma vstupní části musí také vzrůst 4krát a rezervy kapacity fotodiod i transimpedančního zesilovače je nutné přepočítat. Třetí řádek je chyba na straně signálového řetězce: kotouč se nemění, ale výstupní frekvence i rychlost čítacích hran interpolačního čipu jsou 4krát vyšší a přijímač může při vysokých otáčkách ztrácet kroky.
Ještě zákeřnější jsou důsledky chybně pochopené interpolace. Požaduje-li se při 2500 ryskách 100 000 kroků na otáčku, je to 40 kroků na periodu, tedy ×10; nastaví-li se místo toho ×40, vzroste při 3000 ot/min frekvence obdélníku z 1,25 MHz na 5 MHz a rychlost čítacích hran z 5 MHz na 20 MHz. Při oživování v nízkých otáčkách je vše v pořádku, potíže se objeví až ve vysokých.

Doporučený zápis
V poptávce a výkresu je vhodné uvádět zvlášť čtyři čísla a tři podmínky:
- počet rysek kotouče N (period rysek na otáčku), jen ve výkresu kotouče;
- princip snímání a počet period signálu na otáčku N_s;
- interpolační faktor, zapsaný jako „k period obdélníku na periodu signálu (4k kroků)“;
- počet kroků na otáčku CPR s uvedením způsobu dekódování;
- podmínky: maximální otáčky a přijímačem přípustná maximální frekvence obdélníku a minimální odstup hran.
Příklad: „Počet rysek inkrementální stopy 2500; zobrazovací, 2500 period signálu na otáčku; výstup obdélník A, B, 1 perioda obdélníku na periodu signálu; po čtyřnásobném vyhodnocení 10 000 kroků na otáčku; max. 6000 ot/min, obdélník 250 kHz, čítací hrany 1 MHz.“
Zásady pro praxi
- Ve výkresu kotouče uvádět jen počet rysek N, ne CPR ani PPR; čítací parametry patří do specifikace snímače.
- V přepočtovém řetězci N → j·N → k·j·N → m·k·j·N vypsat každý činitel; j závisí na principu snímání, u interferenčního je 2.
- Interpolační faktor zapisovat jednotně jako „k period obdélníku na periodu“ nebo „n kroků na periodu“ a v jednom dokumentu používat jen jednu formu.
- Šířku pásma vstupní části navrhovat podle frekvence signálu stopy, přijímač ověřovat podle frekvence obdélníku a minimálního odstupu hran – nezaměňovat.
- U samostatného čísla „P/R“ se nejprve zeptat, zda jde o rysky, periody obdélníku, nebo kroky, a teprve pak nabízet či navrhovat.
- Úhlové rozlišení počítat z kroků na otáčku; s PPR se člověk splete 4krát.
Shrnutí
Mezi LPR, PPR a CPR stojí tři činitelé: princip snímání j, interpolační faktor k a způsob dekódování m; není-li jasný byť jen jeden z nich, může se hodnota lišit 2krát, 4krát i více. Chybný výklad na straně kotouče mění rozteč a šířku pásma vstupní části, na straně signálového řetězce výstupní frekvenci a počet kroků. Když výkres uvádí jen počet rysek a specifikace všechna čtyři čísla včetně podmínek otáček, dojdou všechny tři strany ke stejnému číslu.
Překlad čínského originálu (0269). ENC7 – výrobce kódových kotoučů (poptávka) · Odborné články · https://enc7.com
© Langfang Jingzheng Optoelectronic Technology Co., Ltd. Všechna práva vyhrazena. Článek vznikl s pomocí AI.