Pojmy kódových kotoučů

PPR, CPR a LPR: úskalí přepočtu mezi počtem rysek, impulzů a kroků

PPR, CPR a LPR: úskalí přepočtu mezi počtem rysek, impulzů a kroků

LPR je počet rysek; PPR se často rovná počtu rysek, může však už obsahovat interpolaci; CPR může znamenat kroky po čtyřnásobném vyhodnocení i počet period, a interpolační faktor se navíc zapisuje dvojím způsobem. Článek pomocí přepočtového řetězce počet rysek → periody signálu → PPR → CPR a tří frekvencí počítá, jaké důsledky má chybně pochopený krok pro rozteč, šířku pásma a vstupní frekvenci, a doporučuje jednoznačný zápis.

V poptávce stojí „10000“. Výrobce kotouče nacení podle počtu rysek, výrobce snímací hlavy vybere čip podle kroků se čtyřnásobným vyhodnocením, výrobce pohonu nastaví dělič podle počtu impulzů – každý z nich počítal správně, dohromady se ale liší 4krát, nebo dokonce 16krát. Počet rysek, počet impulzů a počet kroků nemají v podkladech jednotný význam; rozhodující je činitel skrytý za jednotkou „P/R“. Článek zapisuje každý krok od počtu rysek kotouče po kroky řídicího systému jako násobicí činitel a počítá důsledky různých chybných výkladů.

Schematický kotouč s 12 ryskami při jedné otáčce: pokaždé, když snímací okno přejde jednu rozteč, vydá kanál A jednu periodu obdélníku a A s B dohromady vytvoří 4 čítací hrany; LPR naroste na 12, PPR na 12, CPR na 48.
Obrázek 1 – Schematický kotouč s 12 ryskami při jedné otáčce: pokaždé, když snímací okno přejde jednu rozteč, vydá kanál A jednu periodu obdélníku a A s B dohromady vytvoří 4 čítací hrany; LPR naroste na 12, PPR na 12, CPR na 48.

Definice: co znamenají tři zkratky

  • LPR (lines per revolution): počet period rysek inkrementální stopy na otáčku, tedy počet rysek N. Jedna tmavá ryska plus jedna propustná mezera tvoří jednu periodu.
  • PPR (pulses per revolution): obvykle počet period obdélníku, které jeden kanál (např. A) vydá za otáčku. Bez interpolace a při zobrazovacím snímání je PPR = N; s interpolací PPR = k·N. Některé podklady nazývají PPR i kroky po čtyřnásobném vyhodnocení.
  • CPR: ve většině podkladů counts per revolution, tedy kroky na otáčku po čtyřnásobném vyhodnocení 4·PPR; jinde cycles per revolution, tedy periody signálu na otáčku.

PPR se tedy „obvykle“ rovná LPR a CPR je „obvykle“ 4násobkem LPR – ani jedno „obvykle“ však nelze vynechat.

Přepočtový řetězec: jeden činitel na každý krok

LPR = N → počet period signálu N_s = j·N → PPR = k·N_s → CPR = m·PPR

kde:

  • j: princip snímání. Při zobrazovacím snímání (včetně Talbotova zobrazení) odpovídá jedna rozteč jedné periodě signálu, j = 1; u interferenčního snímání s řády ±1 je perioda signálu poloviční vůči rozteči, j = 2. Kotouč s r = 20 mm a roztečí 8 μm má asi 15 708 rysek; s interferenční snímací hlavou dává asi 31 416 period signálu na otáčku. Požaduje-li uživatel „31 416 PPR“, stačí kotouči 15 708 rysek; nakreslí-li se podle PPR přímo 31 416 rysek, zbude rozteč jen 4 μm.
  • k: interpolační faktor, každá perioda signálu dá k period obdélníku.
  • m: způsob dekódování; čítání jedné hrany m = 1, obou hran A m = 2, všech čtyř hran A a B m = 4.

Úhlové rozlišení = 360°/CPR. Při 2500 ryskách, zobrazovacím snímání, bez interpolace a se čtyřnásobným vyhodnocením je CPR = 10 000, tedy 129,6″ na krok; počítá-li se omylem s PPR = 2500, vyjde 518,4″ – rozdíl 4krát.

Přepočtový řetězec od počtu rysek ke krokům a tři frekvence: každý krok násobí činitelem, který je třeba v poptávce i ve výkresu uvést zvlášť.
Obrázek 2 – Přepočtový řetězec od počtu rysek ke krokům a tři frekvence: každý krok násobí činitelem, který je třeba v poptávce i ve výkresu uvést zvlášť.

Dva zápisy interpolačního faktoru

I „interpolace“ má dva výklady:

  • ×k: každá perioda signálu dá k period obdélníku A/B, po čtyřnásobném vyhodnocení 4k kroků na periodu;
  • k kroků/periodu: k kroků na každou periodu signálu, což odpovídá k/4 periodám obdélníku.

Oba se liší 4krát. „2048 rysek × interpolace 1024“ dává v pojetí kroků 2 097 152 kroků/otáčku (21 bitů); chápe-li se jako 1024 period obdélníku na periodu, je po čtyřnásobném vyhodnocení 8 388 608 kroků (23 bitů) a i výstupní frekvence je 4krát vyšší. Udává-li absolutní snímač počet bitů b, je to 2^b kroků na otáčku a poměr k N_s je počet kroků na periodu – pojetí v krocích nejméně svádí k chybám.

Tři frekvence: podle které navrhovat šířku pásma

Při otáčkách n (ot/min) existují tři frekvence:

  • frekvence signálu stopy f_s = N_s·n/60, podle ní se navrhuje šířka pásma vstupní části snímací hlavy (fotodiody, transimpedanční zesilovač, komparátor);
  • frekvence výstupního obdélníku f_AB = PPR·n/60, k níž se obvykle vztahuje „maximální vstupní frekvence“ přijímače;
  • rychlost čítacích hran f_c = CPR·n/60, k níž se může vztahovat „maximální čítací frekvence“ čítače, při čtyřnásobném vyhodnocení 4·f_AB.

Uvádí-li specifikace přijímače jen „maximální frekvence 5 MHz“, je nutné upřesnit, zda jde o frekvenci obdélníku, nebo o rychlost čítacích hran. Při čtyřnásobném vyhodnocení je jmenovitý odstup sousedních čítacích hran 1/(4·f_AB); odchyluje-li se fázový posun A/B od 90° o φ, zmenší se minimální odstup na (90° − φ)/(360°·f_AB). Při f_AB = 1,25 MHz je to jmenovitě 200 ns, při φ = 20° zbude jen asi 156 ns; minimální odstup hran přijímače je třeba ověřit vůči druhé hodnotě.

Důsledky jednoho chybně pochopeného kroku

Příklad „10000“, poloměr snímání 20 mm, 6000 ot/min, zobrazovací snímání, čtyřnásobné vyhodnocení (viz obrázek 3):

VýkladPočet rysek NRoztečFrekvence signálu stopyFrekvence obdélníkuKroků na otáčku
CPR (kroky po čtyřnásobném vyhodnocení)250050,3 μm250 kHz250 kHz10 000
Omylem jako počet rysek10 00012,6 μm1 MHz1 MHz40 000
PPR (s interpolací ×4)250050,3 μm250 kHz1 MHz40 000

Druhý řádek je chyba na straně kotouče: rozteč se zmenší na čtvrtinu, okno přípustné mezery zobrazovací snímací hlavy se odpovídajícím způsobem zúží (viz článek o chybách v kótování výkresu v této knihovně), šířka pásma vstupní části musí také vzrůst 4krát a rezervy kapacity fotodiod i transimpedančního zesilovače je nutné přepočítat. Třetí řádek je chyba na straně signálového řetězce: kotouč se nemění, ale výstupní frekvence i rychlost čítacích hran interpolačního čipu jsou 4krát vyšší a přijímač může při vysokých otáčkách ztrácet kroky.

Ještě zákeřnější jsou důsledky chybně pochopené interpolace. Požaduje-li se při 2500 ryskách 100 000 kroků na otáčku, je to 40 kroků na periodu, tedy ×10; nastaví-li se místo toho ×40, vzroste při 3000 ot/min frekvence obdélníku z 1,25 MHz na 5 MHz a rychlost čítacích hran z 5 MHz na 20 MHz. Při oživování v nízkých otáčkách je vše v pořádku, potíže se objeví až ve vysokých.

Tři výklady téhož „10000“: chybně jako počet rysek se mění rozteč a šířka pásma vstupní části, jako PPR se mění výstupní frekvence a počet kroků (příklad).
Obrázek 3 – Tři výklady téhož „10000“: chybně jako počet rysek se mění rozteč a šířka pásma vstupní části, jako PPR se mění výstupní frekvence a počet kroků (příklad).

Doporučený zápis

V poptávce a výkresu je vhodné uvádět zvlášť čtyři čísla a tři podmínky:

  • počet rysek kotouče N (period rysek na otáčku), jen ve výkresu kotouče;
  • princip snímání a počet period signálu na otáčku N_s;
  • interpolační faktor, zapsaný jako „k period obdélníku na periodu signálu (4k kroků)“;
  • počet kroků na otáčku CPR s uvedením způsobu dekódování;
  • podmínky: maximální otáčky a přijímačem přípustná maximální frekvence obdélníku a minimální odstup hran.

Příklad: „Počet rysek inkrementální stopy 2500; zobrazovací, 2500 period signálu na otáčku; výstup obdélník A, B, 1 perioda obdélníku na periodu signálu; po čtyřnásobném vyhodnocení 10 000 kroků na otáčku; max. 6000 ot/min, obdélník 250 kHz, čítací hrany 1 MHz.“

Zásady pro praxi

  • Ve výkresu kotouče uvádět jen počet rysek N, ne CPR ani PPR; čítací parametry patří do specifikace snímače.
  • V přepočtovém řetězci N → j·N → k·j·N → m·k·j·N vypsat každý činitel; j závisí na principu snímání, u interferenčního je 2.
  • Interpolační faktor zapisovat jednotně jako „k period obdélníku na periodu“ nebo „n kroků na periodu“ a v jednom dokumentu používat jen jednu formu.
  • Šířku pásma vstupní části navrhovat podle frekvence signálu stopy, přijímač ověřovat podle frekvence obdélníku a minimálního odstupu hran – nezaměňovat.
  • U samostatného čísla „P/R“ se nejprve zeptat, zda jde o rysky, periody obdélníku, nebo kroky, a teprve pak nabízet či navrhovat.
  • Úhlové rozlišení počítat z kroků na otáčku; s PPR se člověk splete 4krát.

Shrnutí

Mezi LPR, PPR a CPR stojí tři činitelé: princip snímání j, interpolační faktor k a způsob dekódování m; není-li jasný byť jen jeden z nich, může se hodnota lišit 2krát, 4krát i více. Chybný výklad na straně kotouče mění rozteč a šířku pásma vstupní části, na straně signálového řetězce výstupní frekvenci a počet kroků. Když výkres uvádí jen počet rysek a specifikace všechna čtyři čísla včetně podmínek otáček, dojdou všechny tři strany ke stejnému číslu.


Překlad čínského originálu (0269). ENC7 – výrobce kódových kotoučů (poptávka) · Odborné články · https://enc7.com

© Langfang Jingzheng Optoelectronic Technology Co., Ltd. Všechna práva vyhrazena. Článek vznikl s pomocí AI.

Have a drawing? Get an engineer's review.

Send your outer diameter, bore, line count or bit count, substrate and readhead wavelength. Our engineers check manufacturability and reply with a quotation and sample lead time.

WhatsApp